Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jsou nezbytnou součástí naší výživy. Náš organismus je nutně potřebuje, nedokáže si je sám vytvořit. Minerální látky přijímáme do těla potravou a vodou. Mají významnou úlohu při růstu a pro metabolismus celého organismu. U mnoha dospělých, ale i dětí dochází k jejich nedostatku, a to zejména špatnou výživou. Nejde totiž jenom o množství jednotlivých přijímaných minerálů, ale také o jejich vzájemný poměr. Minerální látky se podílejí na výstavbě telesných tkání, regulují, aktivují a kontrolují metabolické pochody a jsou důležité i pro vedení nervových vzruchů. Uplatňují se jako aktivátory nebo součásti hormonů a enzymů. Mnohé minerály hrají důležitou úlohu v prevenci civilizačních onemocnění.


VÁPNÍK ( Ca)

je nejhodnotněji zastoupeným minerálem v našem těle, zejména v kostech a zubech. Nízký příjem vápníku ve stravě dětí má negativní dopad na mineralizaci kostí. Je to velmi důležitý prvek v těhotenství. Dostatečný příjem vápníku je potřeba pro chemickou rovnováhu v těle. Podílí se na správných svalových a nervových funkcích, reguluje srdeční rytmus a je také nezbytný pro aktivaci některých enzymů i pro správnou srážlivost krve. Je to velmi důležitý prvek v těhotenství. V časných stádiích těhotenství je vápník brán ze zásob v kostech. Proto by měly dospívající dívky do 20. roku při otěhotnění užívat vápníkové doplňky - jejich kosti ještě nejsou dostatečně kalcifikované a jejich zdraví tak může utrpět. Doporučená dávka je 700mg, při kojení 1250 mg. Stejně jako vápník je i hořčík důležitý pro zdraví kostí a jejich poměr vápník/hořčík 2:3 je ideální. Zdroj -mléčné výrobky, sardinky, luštěniny (zvlášť sója), tmavozelená zelenina (brokolice, kapusta, špenát), pórek,mák, lískové a vlašské ořechy, mandle, sezamová a slunečnicová semena, klíčky, ovesné vločky, černý chléb, citrony, ostružiny, fíky, rozinky. Z mléčných výrobků mají největší obsah vápníku tvrdé sýry. Vápník se nejlépe vstřebává v noci (jíst výrobky večer) a v kyselém prostředí (zapíjejte džusem). Pokud nemáte rádi mléčné výrobky, vůbec to nevadí. Pro srovnání uvádím množství vápníku ve 100 g - šlehačka 80mg, smetana 106mg, mák 1400 mg, sardinky 350 mg, lískové oříšky 300 mg vápníku.

HOŘČÍK ( Mg )

reguluje srdeční rytmus a svalové kontrakce, chrání nervy a pomáhá tělu využívat vitaminy C, E a přeměňovat glukózu na energii. Je nepostradatelný pro metabolismus enzymů. Hraje významnou roli v procesu srážení krve, vzniku estrogenů, v činnosti žaludku, střev a močového měchýře. Hořčík je antistresový činitel, působí protialergicky, protizánětlivě a antitoxicky. Ale většina lidí a tím hůře i dětí má hořčíku nedostatek. Je to obvykle způsobeno tím, že k látkové přeměně cukru a výrobků z bílé mouky využívá organismus právě hořčík. A tak se jeho množství v těle dramaticky snižuje. I z tohoto důvodu by se měly dětem omezit sladkosti na rozumnou míru. Nedostatek hořčíku se projevuje křečemi ve svalech ( lýtkách ), závratěmi, nervozitou, střídáním průjmu se zácpou, tikem v oku. Na zvýšený přísun hořčíku je třeba dbát u dětí zejména v období rychlého růstu, při výkonnostních sportech a při déle trvajícím stresu. Také období těhotenství a kojení se bez většího přísunu hořčíku neobejde, tělo si v těhotenství odebírá zásoby hořčíku z kostních zásob, je-li jeho příjem nedostatečný. Doporučený denní příjem hořčíku v těhotenství je 250mg a během kojení 320 mg. Pro dobrou aktivaci hořčíku musíme mít dostatek vitamínu E a vápníku. Hořčík a vápník by měly být v těle udržovány v poměru 1:2. Zdroj - celozrnné obilniny a výrobky z nich, otruby, ořechy, fazole, zelená listová zelenina, luštěniny, různá semínka, pšeničné klíčky, ryby

FOSFOR ( P )

podílí se společně s vápníkem rozhodující měrou na stavbě kostí a zubů. Až 80% tělesného fosforu je uloženo v kostech a zubech. Fosfor se také účastní v organismu na biochemických reakcích, a to při transportu mastných kyselin a tuků, dále při syntéze fosfolipidů ( lecitinu ) pro přenos nervových impulsů. Je také velmi důležitý pro funkci mozku a nervů. Zdroj - ryby, luštěniny, ořechy, maso, vaječný žloutek, mléčné výrobky

SODÍK ( Na ) a DRASLÍK ( K )

oba prvky se podílí na přenosu nervových impulsů. Draslík je dále nezbytný pro správnou činnost svalů, zejména svalu srdečního. Stimuluje duševní činnost. Následkem vyššího příjmu sodíku v potravě ve formě soli může být vysoký krevní tlak a dochází i k vyšší zátěži ledvin. Dokonce zvýšený obsah soli ve stravě kojenců už může zakládat dispozice k vývoji hypertenze v pozdějším věku, která může mít pak za následek rozvoj dalších onemocnění ( proto dětem nesolíme jídlo do 2,5 let věku ). Vyšší příjem sodíku způsobuje také ztráty draslíku v těle. Mnohé enzymy potřebují ke své funkci draslík. Nedostatek draslíku se projevuje únavou, slabostí, zácpou, nespavostí a dochází k poruchám srdečního rytmu. Zdroj - 1.draslík - brambory, luštěniny, celozrnné obiloviny, ořechy 2. sodík - sůl

ŽELEZO (Fe)

zabezpečuje „dýchání“ buněk, bez železa by se buňky „zadusily“. Má zásadní význam pro stavbu a funkci hemoglobinu ( červené krevní barvivo v červených krvinkách, které mají za úkol přenos kyslíku v organismu). Je jedním z nejdůležitějších faktorů, na kterých závisí, kolik kyslíku se dostane do mozku, srdce a ostatních důležitých orgánů, včetně svalů. Při nedostatku železa ve výživě vzniká chudokrevnost ( anémie ) s průvodními jevy jako jsou bledost, bolesti hlavy, malátnost, únava. Naopak dostatek železa zvyšuje obranyschopnost organismu vůči infekcím. Železo ničí mléko ( takže když vaříme např. Špenát obvyklým receptem s mlékem, naše tělo nevyužije žádné železo z něho. Raději místo mléka použijeme vodu ). Mezi přísunem železa a vitamínu E musí být 12ti hodinová pauza. Vstřebávání železa také brání tanin v čaji, naopak vitamin C vstřebávání výrazně zvyšuje. Zdroj - živočišné bílkoviny - ledvinky, libové červené maso,krocan, kuřata, sardinky, luštěniny, listová zelenina, žloutek, celozrnné obiloviny, kopřiva, meruňky

SÍRA (S)

je v lidském těle obsažena v bílkovinách, a to v aminokyselinách cysteinu, methioninu a taurinu. Podílí se také na detoxikaci organismu. Zdroj - vejce, mléčné výrobky, luštěniny, maso, ořechy

ZINEK (Zn)

nezbytný pro správnou funkci imunitního systému - zvyšuje obranyschopnost organismu. Působí příznivě u lidí se sníženou funkcí štítné žlázy a u diabetiků. Pomáhá při hojení ran a udržuje zdravé vlasy. Pomáhá při léčbě hemeroidů, osteoporózy, chronického únavového syndromu a zánětlivých onemocnění střeva, mužské a ženské neplodnosti a je důležítý pro správnou činnost prostaty, zvyšuje tvorbu testosteronu a spermií, reguluje nepravidelnou menstruaci.Je součástí mnoha enzymů, které se podílejí na štěpení bílkovin. Podílí se na tvorbě inzulinu a prodlužuje dobu jeho působení v těle. Je součástí oční duhovky a účastní se funkce zraku. Zinek musí být podáván s vitaminem A, aby se vstřebal. Je to účinný ochranný prvek před rakovinou. Jeho nedostatek může vést k nedostatečnému vývoji a poruchám pohlavních žláz. Při nedostatku zinku se zvyšuje chuť na sladkosti. Je důležitý k léčbě alergií a kožních onemocnění. U žen, v jejichž potravě je málo zinku, je zvýšené riziko nedonošených dětí s nízkou porodní váhou. Denní doporučená dávka je 7 mg zinku, během kojení stoupá na 13 mg.Pokud užíváme zinek, musíme si hlídat i měď, jejíž vstřebávání je zinkem narušeno. Zdroj - ústřice, garnáti, krabi, slávky, mořští raci, sardinky, slanečci, krůtí, kachní, husí, zvěřinové, vepřové a obecně libové maso (stehna a křídla z tmavého drůbežího masa mají vyšší obsah zinku než prsíčka),sezamová semena, para ořechy, piniové ořechy, tvrdé a drolivé sýry, vejce, celozrnné potraviny, hnědá rýže, dýňová semena, pšeničné klíčky, otruby, luštěniny, cibule, mléko

SELEN (Se)

je součástí enzymů, který společně s vitamínem E významně chrání lidské tělo odstraňováním volných radikálů a peroxidů. Proto ho řadíme mezi významné antioxidanty. Spolu s vitamínem E nás taky chrání před negativním působením těžkých kovů. Selen je nezbytný pro tvorbu prostaglandinu, který ovlivňuje krevní tlak a brání kornatění tepen, podporuje správnou funkci srdce a zvyšuje imunitu organismu. Cukr totálně ničí selen v organismu. Nedostatek selenu v těhotenství může souviset s potratem a jeho nedostatek  v mateřském mléku může zapříčinit smrt kojence. Doporučená denní dávka 75 mcg denně.Zdroj - chléb, jádra para ořechů, ryby, kukuřice, pšeničné klíčky, cibule, plody moře, luštěniny, celozrnné obilniny a výrobky, vejce, chřest

KŘEMÍK (Si)

je nezbytný pro růst organismu, zpevňuje cévy a kosti. Má vliv na správnou tvorbu pojivových tkání a chrupavek. Je velmi důležitý pro krásnou a zdravou pleť, nehty, vlasy. Zdroj - přeslička rolní, truskavec, pýr, celozrnné obiloviny, pektin (jablečná vláknina)

CHROM ( Cr )

je hlavní složkou faktoru, který je nutný pro metabolismus sacharidů a působení inzulinu. Nedostatek chromu v organismu se připisuje na účet vysoké konzumaci rafinovaného bílého cukru a bílé mouky v naší stravě. Chrom potřebujeme pro růst, je důležitý pro posílení obranyschopnosti organismu. Zdroj - lesní plody, celozrnné obiloviny, maso, pivovarské kvasnice, ořechy, melasa, pšeničné klíčky, řeřicha

JÓD ( J )

jeho hlavní úlohou v lidském organismu je účast na tvorbě hormonů štítné žlázy. Jód urychluje metabolismus živin. Dostatek jódu zlepšuje kvalitu kůže, vlasů, nehtů a zubů. Zklidňuje nervy a zlepšuje mentální funkce. Dostatečný přísun jódu v těhotenství je nezbytný, protože u plodu ovlivňuje mentální a pohlavní vývoj. Nadměrný přísun jinak velmi zdravého kyselého zelí snižuje jód v těle. Zdroj - mořské produkty - filé, sardinky, makrely, mořské řasy, jodidovaná sůl, třešně, višně, řeřicha

FLUÓR ( F )

je důležitý pro zdravé zuby a také nezbytný pro tvorbu tvrdých a silných kostí. Zdroj - fluoridovaná voda, mořské ryby a výrobky z nich, černý čaj

MĚĎ ( Cu )

je důležitá pro tvorbu červeného krevního barviva, při stavbě kostí,podporuje metabolismus železa a podílí se na buněčném dýchání. Doporučená denní dávka je 1,5mg. Zdroj - luštěniny, játra, rozinky, sušené meruňky, maso, rýže, celozrnné těstoviny,snídaňové obilniny, listová zelenina, ořechy

MANGAN ( Mn ) a VANAD ( V ):

jsou nezbytní pro mineralizaci kostí, zasahují do metabolismu živin. Zdroj - 1. mangan - ořechy, borůvky, jahody, luštěniny, kakao, zelené listová zelenina, celozrnné obiloviny 2. vanad - luštěniny, celozrnné obiloviny

KOBALT ( Co )

je součástí vitaminu B12, hraje velkou roli v procesu krvetvorby. Zdroj - játra, celozrnné výrobky

MOLYBDEN ( Mo ) a NIKL ( Ni ):

jsou součástí enzymů. Zdroj - 1. molybden - fazole, celozrnné obilniny, pšeničné klíčky, tmavozelená zelenina 2. nikl - obilí, ořechy, kapusta, brokolice

GERMANIUM ( Ge )

posiluje imunitní systém. Zdroj - česnek, žen-šen

BÓR ( B )

stimuluje růst u dětí. Zdroj - brokolice, švestky, sójové boby, ořechy, datle, mandle

Zdroj: z větší části www. celostnimedicina.cz,autor: Simona Grygárková,DiS


 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář